Aktuality a akce

V zimním období organizují pracovníci správy CHKO Orlické hory tradiční monitoring zimujících letounů (netopýrů a vrápenců). Letouni jsou rozšířeni na všech kontinentech kromě Antarktidy a na světě je známo přibližně tisíc druhů. Většina z nich aktivuje v noci, orientují se pomocí echolokace (ultrazvuky), spí zavěšení hlavou dolů a živí se většinou hmyzem (některé skupiny i ovocem, šťávami rostlin nebo krví). V částech světa, kde se střídají roční období a hmyz jako hlavní složka potravy je v zimě nedostupný, upadají letouni na nejchladnější část roku do zimního spanku (hibernace) – najdou si spolehlivý úkryt, sníží tělesnou teplotu a úroveň metabolismu a zavěšeni hlavou dolů „prospí“ celou zimu.

Výskyt letounů v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory je limitován především výrazně hornatým charakterem území. Vyskytují se zde spíš chladnomilnější druhy a většina z nich během zimy vyhledává úkryty v podzemí, které nepromrzají a kde nejsou rušeni. Vzhledem k omezenému množství přírodních podzemních prostor na území Orlických hor (nejde o krasovou oblast a tak zde téměř nenajdeme přirozené jeskyně), si zde letouni pro zimování oblíbili podzemní prostory vybudované lidmi – štoly a sklepy, včetně podzemních částí pevnostního opevnění.

V rámci systému obrany státních hranic byla v letech 1935-1938 v Orlických horách vybudována linie opevnění – bunkrů. I když tyto pevnosti nakonec k obraně vlasti využity nebyly a postupně chátrají, v rámci jejich splývání s přírodním prostředím vznikly unikátní biotopy využívané celou řadou organismů. Ve vícepodlažních objektech, se stabilnějšími podmínkami v podzemí, tak vznikla i významná zimoviště netopýrů. Tyto umělé „jeskyně“ v zimních měsících využívají zejména chladnomilné horské druhy netopýrů (např. netopýr čený, severní nebo ušatý) a celkem bylo na těchto zimovištích zatím nalezeno 12 druhů letounů.

RNDr. Václav Pavel, Ph.D.